Sudoměř

Dušičky

převzato Autor: VN

Zkracují se dny. Slunce už nehřeje tolik jako ještě nedávno. Jeho svit stačí jen na to, aby obarvil listy stromů do žlutohnědých odstínů. Zrají kaštany. Blíží se listopad. Člověk jde zachumlaný do kabátu, pod nohami mu šustí spadané listí. Je pochmurné počasí. Přemýšlí o různých věcech. Chtě nechtě, mu vždy mysl sklouzne ke vzpomínkám na blízké, které miloval, ale s kterými se setká snad už jen na onom světě.

Blížící se konec roku evokuje v lidech myšlenky na konec života už od nepaměti. Není se čemu divit, ta paralela je zde více než zjevná. Už staří Keltové slavili dobou, kdy začíná náš listopad svůj svátek zemřelých jménem Samhaim. Muž jménem Odillo, opat kláštera ve francouzském Cluny, napasoval na tyto pohanské oslavy nám známé Dušičky (2. listopadu) a jim předcházející Svátek všech svatých. Podobně jako to křesťanská církev udělala už dříve s Vánocemi, které se slaví v období pohanských oslav slunovratu.

V zemích kde je křesťanská víra tradiční navštěvují věřící lidé hroby svých příbuzných a modlitbou se snaží zmírnit jejich utrpení, které zažívají v očistci. V minulosti se k tomuto účelu používalo také máslo, které pozůstalí dávali do lamp místo oleje. Máslo mělo sloužit zesnulým k pomazání jejich popálenin. Dále lidé pili mléko. To, jak věřili, popálené zemřelé ochlazovalo.

Dnes už se s jídlem Dušičky v Česku nijak zvlášť nespojují. Dříve však hospodyně na Svátek všech svatých pekly pečivo podlouhlého tvaru. Tomu se říkalo různě, například: „kosti svatých“. Peklo se z dvou druhů mouky. Pro služebnictvo z mouky tmavé a pro rodinu hospodyně pekly z lahodnější světlé mouky. Den na to se peklo jiné pečivo jménem „Dušičky“ mělo čtyřhranný tvar, zadělávalo se mlékem a plnilo povidly. Tímto pečivem se pak obdarovávali žebráci a další chudí spoluobyvatelé obce. Pro duše v očistci bylo určeno jídlo, které se večer házelo do ohně. Jednalo se o různé druhy a věřilo se, že tím budou mrtví částečně vykoupeni ze svých hříchů.

Dušičky recept našich babiček

Suroviny

500 g hladké mouky
30 g droždí
70 g cukru
70 g tuku (Hera)
1 vejce
špetka soli
250 ml vlahého mléka
150 g švestkových povidel
2 lžíce oloupaných a nakrájených mandlí
1 vejce na potření

nebo:

500g polohrubé mouky (přesít)

80g cukru

špetka soli

citronová kůra

30g čerstvé droždí

1/4 dobrého mléka

4 žloutky

100g másla + 100g másla na potření

Postup

Dušičky se připravují z klasického kynutého těsta. Do vlahého mléka přidáme lžičku cukru a rozdrobíme droždí. Necháme ho v teple kynout. Rozpustíme si tuk a necháme ho zchladnout – do těsta by se měl přidávat vlahý. Zatím si odvážíme mouku, cukr, přidáme vejce a špetku soli. Poté přilijeme vlahý tuk, vykynuté droždí a vařečkou vypracujeme těsto. Nesmí se lepit na mísu a musí být hladké. Přikryjeme ho utěrkou a necháme kynout. Na pomoučeném vále těsto rozválíme válečkem na obdélník o síle asi 1 cm a nakrájíme kostky asi 6 x 6 cm. Na každou dáme lžičku povidel, nebo mák a zabalíme. Povrch každého kousku potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme nakrájenými mandlemi. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů C.